Občas i při nevinné činnosti kde bych neočekával problém s nějakým zásahem do trhu se kolikrát stane že se s tím prostě setkám.

Nedávno jsem poslouchal podcast o jedné studentce psychologie která se mimo téma zmínila o prodejně Primark v Praze na Václaváku.

S čím měla problém? že lidé mají potřebu si kupovat levnou a rychlou módu. Jako argument proč bychom to neměli dělat je ten, že tím vykořisťujeme dělníky z Bangladeše kteří dělají za (pro nás) nepřijatelně malé peníze.

Pokud ti lidé v Bangladeši pracují za ty peníze jaké dostávají, tak je to pro ně zjevně lepší práce než když tam ta fabrika ještě nebyla. Docela mě to přimělo si zavzpomínat na Urzův příběh o Atlantidě kde atlanťané zaměstnávali pozemšťany za peníze které by atlaňťana urážely, nicméně pro nás pozemšťany to byly královské peníze.

Ti atlanťané by si od nás nechávali šít rychlou módu za (pro nás) šíleně těžký peníze, ale (pro ně) by to byly drobný. A teď by tam byl jeden atlanťan moralista, který by tam naléhal aby si atlanťané nekupovali to levné oblečení od pozemšťanů, jelikož nás tím vykořisťují.

Budeme pak šťastní, že pro atlanťany nemusíme šít? Nebudeme, protože ten atlanťan v domění že nám pomohl nám ve skutečnosti zničil dobře placenou práci.