“Epidemie deprese v Česku. Třetině deváťáků by prospěla odborná pomoc”

Kolik dospělých by vydrželo pět dnů v týdnu osm hodin denně x let za sebou sedět, a poslouchat nesmyslná kázání? A nejen poslouchat, ale muset si je i pamatovat, a být pak z toho zkoušeni. Prakticky dospělí lidé, kteří by už dávno mohli dělat něco užitečného.

Co myslíte, zamyslí se odpovědní? Proč by to dělali? Členům státu prakticky nehrozí propuštění, a školní dozorce moc lidí dělat nechce. I tohle je jeden z efektů systematizace loupeživých procesů na daném území (danění). Prostě zloděj nejen, že se snažit nemusí, on snažit dost dobře ani nemůže, protože daně eliminují price signals.

Ekonomie 101, kterou naprostá většina členů státu nezná, takže ani nemají pocit, že dělají něco nesmyslného. Naopak, jsou na svou činnost často ještě hrdí, a považují se dokonce za spásu lidstva. Slyším to skoro denně: “Nalijte do toho vězeňského systému ještě víc peněz! Pak bude dobře!”

Co s tím? Nic jiného, než vysvětlovat základy ekonomie mne nenapadá. Lidi všeobecně musí chápat, že současný systém je zlo. Pak teprve se něco může změnit. V budoucnu budou považovat způsob, jakým dnes nakládáme s dětmi, za krutý, barbarský, a nesmyslný.