Zajímavé. Jak jste na tom, vy do 35?
Souhlasíte s tvrzením: "Možná nastal čas uvědomit si sílu textu a stejně jako se lidé zbavili faxu v 90. letech, můžou opustit obávané telefonáty v roce 2024" ?
Discussion
Osobně fakt nemusím, když mi někdo volá - většina věcí fakt jde vyřešit emailem nebo datovkou (popř. objednání k lékaři přes rezervační systém).
Na druhou stranu zase chápu, že občas je ten hovor rychlejší (pro upřesnění něčeho třeba). Za mě je ideální, když mi dotyčný první pošle sms a já pak zavolám/napíšu - některé úřady už to tak dělají a je to super.
Ale třeba ve článku zmiňovaná komunikace přes hlasovky je podle mě hell. 🤔
Pamatuji se na kolegy v IT Infra týmu před 15 lety, kteří seděli všichni čtyři u společného stolu a přes chat se domlouvali, jestli už a kam půjdou na oběd. Pak se naráz všichni mlčky zvedli a vyrazili…
Není to záležitost jen mileniálů…
Dost tomu nahrava, kdyz vsem do sluchatek sype punk/metal 😂
Ma osobni preference je asynchronni komunikace. Muzu si rozmyslet jestli a co odpovim.
Proto taky mam vypnutou signalizaci typingu. Nekdy si to proste rozmyslim a nakonec nic nenapisu.
Do tehle skupiny sice nepatrim, ale telefony zvedam jen ulozenym cislum.
Muj telefon je vypnutej 95% casu. Vsechno co kdy po me kdo muze chtit muze napsat do mailu nebo pres signal atd. Obcas se hovor hodi, ale to hlavne kdyz se treba nejak fyzicky koordinujeme u nejakyho setkani za pochodu.
Kdyz jsem mival telefon zapnutej, tak mi z nejproduktivnejsi casti dne dokazalo sezrat vsechen cas a energii x hodinovejch telefonatu, kdy si lidi proste chtej povidat a povidat a povidat.
Zajímavé. Evidentně to bude hodně záležet na konkrétní situaci.
Já mám převážně přesně opačné zkušenosti. Sám sice taky nerad telefonuji (čistě osobnostní věc), ale v praxi zabiju daleko víc času nesmyslnými maily a zprávami na tématech, které by šly vyřešit jedním telefonem nebo schůzkou 😁, takže jsem se naopak donutil překonat svoji nechuť a většinou lidem volám.
Jo urcite to bude mit kazda prace jinak. Urcite jsou momenty, kdy je to nejefektivnejsi. U me typicky u nejakejch slozitejsich dokoncovacek a doladovacek. Ale to je vyjimka.
Typicky zadani prace a dohoda o ni je otazka 2 kratsich mailu a tem se ani neda vyhnout i kdyz bysme si telefonovali. Dobry je taky, ze veskera konverzace je dohledatelna. Nemusim pak volat po chvili nazpatek ze sem neco zapomel.
Je to ale solo prace. Kdyz delam v tymu na dalku, tak tam je ta dynamika obcas komplexnejsi a na neco je (hromadny) volani nebo fyzicka schuzka nejlepsi, to jo.
Telefon zapnuty neustale a nikto mi nevola.
To nebude tym telefonom...
Já hodlám přejít na "online" hodiny, které si rozvrhnu a budu se jimi řídit. O hodinách budu dostupný pro jakoukoliv komunikaci. Jinak smůla. V 98% případů jde stejně o věc, která může počkat do této mojí hodiny nebo si ji dotyčný už vyřeší jinak.
Uplne stejny clanek jsem cetl cca 14 dni zpet nekde jinde a bavil jsem se o tom s nekolika lidmi. Dosli jsme k tomu, ze nejcastejsi pricina nechuti telefonovat byva dvoji. Bud jde o urcitou gormu uzkosti, typicky u mlade generace, ktera proste preferuje textovani a obecne neprimy kontat (s tim koresponduje treba i seznamovani pres ruzny appky, instace a podobny nesmysly). Nebo jde o dusledek toho, ze clovek je zavalen jinymi vecmi a proste telefony v realnem case zamerne ignoruje, aby si uchoval potrebny prostor treba na praci, a bere to tak, ze kdo jej chce dohonit, posle mu pak treba ve svem vlastnim zajmu i zpravu, aby mel dotycny moznost a divod se ozvat se nazpatek.