Proč v klidném období nechceme řešit politiku ale v krizovém řešíme morální postoje a chceme k tomu stát napomoc?

Není to čirou náhodou jistá schizofrenie v nás, o tom že bychom se neměli plést druhým do života, ale když okolí překročí (pro nás) hranici morálních hodnot, tak mylně nabýváme přesvědčení že svoboda má své meze?

Problém lidské mysli je to, že svět je příliš komplexní a na základě neúplných dat máme potřebu vést závěr který logicky bude mylný.

Nepotřebujeme pravdu, potřebujeme klid a uspokojení. Morálně toužíme po pravdivé informací, v praxi ale toužíme po příjemné iluzi.

Dokazují to i blokované diskuse. Strach ne z dezinformace, ale strach z rozbití iluzí.