Jojo. Není špatnej, ale mě prostě sere tím artsy fartsy nekonečným establishingem; je to jak čumět na plakáty a zbytek mi nestačí. Takové prvky očekávání, které střídají prvky zklamání.😀 Nikomu ho samozřejmě neberu, moje máti a bratr byli na Duně a prděli blahem koření a písek ještě měsíc.

Uh, táta mi dal číst Dunu někdy v osmi letech a přišlo mi to trochu brzy, už aby děcka vyrostla.