latinsky:

nota = znamení, značka, poznámka

od slovesa notare = označovat, zaznamenávat

francouzsky (12.-13. století):

note(s) = poznámka(y)

postupně další evropské jazyky

do češtiny převzato jako maskulinum (ten notes) v 19. století buď přímo z francouzštiny, nebo nepřímo (nejpravděpodobněji) přes němčinu — výslovnost a tvar odpovídají více francouzštině, ale skloňování a užití odpovídá germanismům

konec etymologického okénka 🫡