jsem jeden z nich a je to i můj trest,
ne za hříchy, ne že se člověk rouhá,
jsme ztraceni a je nám souzeno
Žít bez naděje, nám zbývá jen touha.

Pochopil jsem, co znamená ten bábel,
že tihle hříšníci jsou nemilí
Bohu i těm, kterým je bohem ďábel.
Ti ubožáci nikdy nežili


moje guilty pleasure na státní televizi
to je vyjebaně příjemný
čtenářský deník 2025/2
Alfred de Musset — Výbor z básní
Guillaume Apollinaire — Alkoholy života
Hans-Hermann Hoppe — Democracy: The God That Failed
Aleksandar nostr:npub1dtgg8yk3h23ldlm6jsy79tz723p4sun9mz62tqwxqe7c363szkzqm8up6m — The Bushido of Bitcoin
Victor Hugo — Jen ty nám zůstáváš, ó lásko
Oldřich Menhart — Výbor z díla písmaře a úpravce knihy
Thea Sedmidubská — Kyberpunk
Jaroslav Seifert — Na vlnách TSF
Jaroslav Seifert — Jablko s klína
Jaroslav Seifert — Ruce Venušiny
Jaroslav Seifert — Morový sloup
Jaroslav Seifert — Odlévání zvonů
Jaroslav Seifert — Býti básníkem
Karel Kryl — Zas padá listí…
Larken Rose — What Anarchy Isn’t
Frank Karsten & Karel Beckman — Beyond Democracy
Edgar Allen Poe — Sen ve snu
Edgar Allen Poe — Havran a jiné básně
Aaron van Wirdum — The Genesis Book
Neil Gaiman — Smrt: Vysoká cena za život
Neil Gaiman — Smrt: Nejlepší čas tvého života
de Lemartine, de Vigny, Hugo, Sinte-Beuve, de Musset — Pět romantických siluet
Kristian Csepcsar — The Ultimate Bitcoin Mining Guide
Charles Seife — Nula: Životopis jedné nebezpečné myšlenky
Jaro Varchola — Nekonečno je teraz
Pierre Bayard — Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli
Ondřej Tesárek — Kladivo na komunisty
Martin Pecina — Knihy a typografie
Stephan Kinsella — Obžaloba duševního vlastnictví
Jan Čopák — Matematika bitcoinu
Donna Tarttová — Tajná historie
asi mě baví rap do kytar
[…] bol v tých dňoch neustále ako na drogách, život ho až príliš bavil. Hlboké filozofické diskusie a romantické dobrodružstvá […] si brali pre seba toľko kyslíka, až pre iné časti mozgu, držiace človeka viac pri zemi, už takmer žiaden nezvyšoval.
… odložila knížku — *panebože*, pomyslel jsem si bezmocně. Miloval jsem ji, miloval jsem už pouhý pohled na ni.
Jej pery neboli ani výrazné, ani príliš plné či príliš tenké. Boli jednoducho dokonalé, tak ako mnohé iné detaily jej tela.
„To se mu bude líbit,“ pochválil jsem Francisovu volbu uznale.
„Jo, myslím, že jo,“ přikývl Francis. „Byla to nejnudnější kniha, kterou jsem tam našel. Možná mu ji po večeři zanesu.“
proboha, zlato
Ale já jsem nechtěl.

Šiel by vtedy za ňou kamkoľvek, aj na pokraj vlastného bytia, ku ktorému nakoniec, aj kvôli nej, naozaj došiel až nepríjemne blízko.
na tých, čo tu boli pred nami, tak ľahko zabúdame. Ich żivoty prekryjeme našimi, nad ich kosťami postavíme cesty a mestá…
chlad bylo to
co mě obklopilo
a hlad po
milovat bylo to
jediný, co zbylo
naučil jsem se si nestěžovat
ale najednou jsem zjistil
že už nevim, jak se zamilovat
Život někdy přináší nečekaně dramatické zápletky, viďte? Jako v románu…
kreativní proces je fantastická věc, ale při tvorbě fyzických artefaktů má svoje úskalí
evoluce v přímém přenosu
les je moře

můžeš houkat jak sova nebo rapovat slova
nikdo mě tak nerozbil od rónina Michajlova
—
vyrývám slova
zlomenou propiskou
ve světle
červánků
dávkou olova
do spánku holčičko
potěš mě
ve spánku
dělej to znova
já potom najednou
zatančím
s umrlcem
tetuji slova
zrezivělou jehlou
skrz oči
do srdce
#911815
zarputilé výrazy všech lidí v ulicích
dneska si nezpíváme
kyselé prdele šklebící se, mračící
se uhni, pospícháme
povídám jim očima, koutky se culící
usměj se, umíráme
#911613
Jaroslav Seifert – Útěcha, Na vlnách TSF, 1925

je strašné přihlížet, jak vlčici rvou feny
když člověk odfiltruje ten socialistický nádech, Victor Hugo dokáže podat syrovost surovosti jako nikdo


Victor Hugo, holčičko

shitcoiner, u tebja krasnyij flag

popsal jsem stovky řádků nejprve

brýtro
„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem.“
—Čuang-c´
chtěl jsem tu dát nejlepší storytellin v cs rapu, ale nenašel jsem to na yt—tak teda druhý nejlepší
úsmev na tvári
českyji bro

trauma z dětství: vždycky mě sralo, že neználek nedokázal vymyslet rým na slovo slunce
—
velikánské slunce
topilo se v tůňce
potkalo tam sumce
s fousama
sumec rostl z pulce
když je slunce v půlce
tůňky dí: Čau, kulce
mezi jeho nohama
sumec řekl: Ale
nemám nohy vole
co to na mě hraješ
kurvadrát
Však já nejsem slunce
řeklo slunce: Kůň jsem
zblblo toho sumce
na kvadrát
#906480
stačí mi muzika a kush alebo haze
vždy som bol samotárský pes
Guillaume Apollinaire — Kopce







