Zajímavosti z Goebbelsových deníků.

10.6 Vztah k Rusku mezi roky 1939-1941 a příprava na operaci Barbarosa.

Šestý díl. Začátek operace, propagandistická opatření a nedopatření a nálada v Německu, Evropě a ve světě z Goebbelsova pohledu. Práce s tajnými vysílačemi a vývoj bojů z pohledu propagandy.

----

22. června 1941 (záznam nadepsán včera, takže to jsou události z 21. června)

"Vůdce dělá malou projížďku. Vypadá nadmíru unaven, když se vrací. Pak ihned na poradu k situaci. Nadiktoval nové provolání k národu, které je více směřováno k vojákům. Navrhuji několik malých změn. Je skvělý a líčí mi, jak to celé bude probíhat.

Ve 3:30 začne útok. 160 kompletních divizí na frontě dlouhé 3000 km. Všechno vychází dobře. Největší soustředění vojsk v dějinách lidstva. Vůdce se zbavuje tlaku na prsou, jak se blíží moment rozhodnutí. Je tomu tak u něj vždy. Přímo taje a vypadá, že z něj veškerá únava spadla. Tři hodiny chodíme po jeho salonu sem a tam. Mohu opět hluboko nahlédnout do jeho nitra.

Nezbylo nám nic jiného, než zaútočit. Bolševický rakovinový nádor musí být vypálen. Stalin padne. Děkanozov si znovu v Berlíně stěžoval na naše přeshraniční přelety. Dostal vyhýbavou odpověď. Duce bude informován v neděli. V hrubých rysech byl s úmysly seznámen již při schůzce na Brenneru. Stanovujeme záměry naší propagandy. Jsou jednoznačné a jasné.

Především budeme pracovat s argumentem, že rozpolcenost Ruska bránila, aby padlo rozhodnutí v Anglii. Vůdce si cení mírové strany v Anglii. (Musela být vlivnější, než je vidět) jinak by případ Hess nebyl tak systematicky umlčován.

K Hessovi má vůdce pouze slova opovržení. Kdyby se nezbláznil, musel by být zastřelen. Způsobil straně a wehrmachtu hrozné škody. Už se nikdy nevrátí do veřejného života. Ohlas u vojáků byl velmi negativní. V této souvislosti sděluji vůdci o severní Africe, co mi referoval Berndt. Vůdce je přesně v obraze.

Po dlouhém dohadování je jako čas odvysílání proklamace stanoveno 5:30 hod. Tehdy bude mít už nepřítel jasno a tak musí být informován i národ a svět...

Celou hodinu jsme prověřovali nové znělky (pro rozhlasová hlášení). A potom zůstáváme u mnou navržené předehry z Liszta a krátkého motivu z pochodu Horsta Wessela. Vůdce je s naší prací v této oblasti okouzlen.

Poté jsou naše přípravy u konce. Vůdce na tom pracoval od července minulého roku a teď je ten okamžik tady. Bylo učiněno vše, co vůbec učinit šlo. Nyní musí rozhodnout válečné štěstí.

Ještě vůdce informuji o výzkumu rakoviny prováděném profesorem Aulerem a jeho výsledcích. Mimořádně se o to zajímá. A pak loučení. Je půl třetí v noci. Vůdce je velmi vážný. Chce ještě pár hodin spát. To je také to nejlepší, co v tuto chvíli může udělat.

Jdu na své ministerstvo. Venku je ještě tma jako v pytli. Informuji své spolupracovníky. Nesmírné ohromení. Většina se již dříve dovtípila poloviční nebo dokonce celé pravdy. Okamžitě začíná horečnatá práce. Jsou mobilizovány rozhlas, tisk a filmové týdeníky. Všechno jde jako na drátkách.

Ještě studuji poslední telegramy: všechno jen kecy. Naše přípravy jsou dementovány. Už neprohlašuji ani slovo. Sleduji vysílání Ruského rozhlasu. Budeme mít co dělat.

Je 3:30 - teď zaduněla děla. Bůh žehnej našim zbraním! Venku na Wilhelmplatzu je klid a prázdno. Berlín spí. Říše spí. Mám ještě půl hodiny čas, ale nemohu spát. Neklidně chodím pokojem sem a tam. Je slyšet dech dějin. Velká, nádherná doba, ve které se zrodí nová Říše. Sice v bolestech, ale vznáší se vzhůru ke světlu.

V rozhlase zaznívá naše nová znělka. Mohutně, bouřlivě a majestátně. Prostřednictvím všech vysílačů předčítám proklamaci vůdce německému národu. I pro mě je to slavnostní okamžik. Tíha posledních týdnů a měsíců opadá..."

23. června 1941

"Trýznivě horký den. Naše jednotky to nebudou mít v boji lehké. Molotov řeční: strašné spílání a apel na patriotismus. Plačtivé bědování, mezi kterým prosvítá strach. "My zvítězíme," říká. Chudák!

Anglie je ještě rozpolcená a překvapená. Nezazněla žádná jasná linie. V USA je to zatím jen novinová senzace. Antonescu vydává patetické výzvy armádě a národu. Finsko se ještě nevyjádřilo. Maďarsko vystupuje velmi silně antibolševicky. Itálie vyhlašuje Rusku válku. Velmi slušné.

Evropou obchází vlna antibolševismu. Rozhodnutí vůdce je tou největší senzací. Náš letecký útok odstartoval ve velkém stylu...

Odpoledne se psychologická situace vyjasňuje. Prohlášení vůdce je doslovně reprodukováno po celém světě. Londýn prozatím říká, že vůdce je šílenec a odkazuje se při tom na případ Napoleona, kterého citoval i Molotov. S tím se ještě musíme vypořádat.

Některé hlasy z Anglie vyzívají k rozumu a vysvětlují, co Anglie ztratí, zmocníme-li se Ukrajiny. USA se věnují nadávání. Ale to jak známo nebolí. Zvítězíme-li, máme pravdu. Z Japonska žádné stanovisko...

Sešikování Ruských vojsk se podobá těm Francouzským z roku 1870. Utrpí stejnou katastrofu. Ruská obrana zatím jen mírná, ale jejich letectvo utrpělo okamžité strašlivé ztráty... Zvládneme to brzy. Taky to musíme brzy zvládnout.

V našem národě (podle hlášení SD) panuje lehce deprimující nálada. Lidé sice nechtějí mír poražených, ale každé nové otevřené válčiště jim způsobuje starosti a strasti.

Španělský tisk se celé záležitosti zhostil velkoryse. Stejně tak Švédský. V Evropě se připravuje něco jako atmosféra křížové výpravy. Toho bychom mohli dobře využít. Ale nebudeme příliš rajtovat na heslu: "za křesťanství!" To by bylo přeci jen velké pokrytectví.

Antonescu jmenoval svým nástupcem svého bratra. To není moc hezké, ale nás se to přímo netýká. V Londýně nemají nadále zcela jasno. Šok byl příliš velký...

Téměř každou minutu přicházejí nové zprávy. Většinou opravdu potěšitelné. Do této hodiny zničeno 1000 ruských letounů. To je rána do účtárny. Dobyt Brest. Splněny všechny úkoly dne. Můžeme být velice spokojeni. Sovětský režim shoří jako troud.

Churchill má projev. Zběsilé nadávání vůdci a potvrzení, že je proti nám připraven spolupracovat s Moskvou."

30. června 1941

"Včera byl den mimořádných hlášení. Rozhlas jich odvysílal celkem dvanáct a s jejich zveřejňováním jsme začali v 11 hodin dopoledne. Celý svět visí na reproduktorech. Dosáhli jsme vzdušné nadvlády. Grodno, Brest-Litevský, Vilnius, Kaunas a Dvinsk jsou v našich rukách. Východně od Bialystocku jsou obklíčeny dvě rudé armády. Průlom je vyloučen. Minsk je v našich rukou. Rusové ztratili 2233 tanků a 4107 letounů. Tolik informací bude sděleno národu. Je toho až moc najednou. Ke konci lze zaznamenat při poslechu lehkou únavu.

Účinek nebyl takový, v jaký jsme doufali. Náš národ teď až příliš otevřeně nahlédl do techniky našeho informování. Celá záležitost byla ve svém úmyslu podávána příliš hutně. Já jsem před tím včas, avšak marně varoval.

Alespoň v zahraničí je dojem obrovský. V USA je stále k dispozici pouze bezmezný údiv....

Vojensky se dosud pro nás jeví vše výtečně...

Nyní pracujeme se třemi tajnými vysílači do Ruska. Tendence: první trockistický, druhý separatistický, třetí nacionálně velkoruský. Všechny ostře proti stalinskému režimu. Necháváme vybuchnout všechny miny současně a pracujeme s vychytralostí osvědčenou při tažení na Západě. Na oficiálních vysílačích se ostře a naladěni na bolševickou mentalitu vypořádáváme s Moskvou.

Ruská armádní hlášení jsou den ode dne hloupější. Určitě je sestavují Židé. Rozplývají se v jednotlivých heroických činech, jsou stupidní a zabedněná jako úvodník v "Rudé zástavě." S tím se samozřejmě lehce vypořádáme.

50 milionů letáků pro Rudou armádu natištěno, zasláno a letectvem shozeno. Moskva konfiskuje rozhlasové přijímače. Důkaz toho, že naše propaganda působí. My pracujeme neochvějně dál. Mnozí lidé si určitě své rozhlasové přijímače uschovají a v tak vzrušující době působí každé hlášení jako fáma šířená rychlostí větru.

V Moskvě se nám snaží předhodit, že jdeme obnovit carismus. Tato lež bude velmi rychle poražena na hlavu.

V USA je rostoucí politická krize. Roosevelt sedí na dvou židlích. Tábor izolacionistů získává stále větší sílu. I v Londýně vykazuje nepřátelská fronta vážné trhliny. Antibolševismus vězí přece jenom příliš hluboko. Sémě naší dřívější propagandy vzchází. Celá Evropa se dala do pohybu. Ve Španělsku se přihlásilo již 50 000 dobrovolníků. Je to křížová výprava, říká se v zahraničí. Tohle heslo používáme i v naší zahraniční propagandě. U nás doma to není na místě.

V zahraničí je vojenská situace hodnocena velmi příznivě v náš prospěch. Našemu wehrmachtu jsou přisuzovány ty nejbáječnější věci. Doma se tohle přehánění snažím poněkud utlumit. Nová píseň pro Rusko je hotová. V půl třetí je poprvé odvysílána v rozhlase a v celé zemi vyvolává obrovské nadšení..."

1. července 1941

"Záležitosti se vyvíjejí všeobecně dobře, Rusové však kladou větší odpor, než jsme původně předpokládali. Naše ztráty na lidech a materiálu už nejsou zcela nevýznamné. Teprve nyní vidíme, jak nutný útok byl. Čekat delší dobu, co by se pak stalo? Vůdce měl opět ten správný instinkt.

Moskva si vylhává modré z nebe. Mobilizuje vědce i církev. Bolševici se modlí! To jim ale omlátíme o hubu. Moskva nepřesvědčivě dementuje zprávy našeho OKW. Londýn také hlásí, že naše úspěchy přeháníme. Moskva vidí naše jednotky jenom v alkoholovém opojení. Vymýšlí si přeběhlíky, kteří vystupují v ruském rozhlase, aby vyzývali naše vojáky k dezerci. Poněkud hloupé a primitivní.

Naše tři tajné vysílače jsou v provozu a odvádějí dobrou práci. Znovu jsme ve vrcholné formě, přesně jako během ofenzívy na Západě. Tomuto válečnému úkolu našich vysílačů jsou podřízeny všechny ostatní cíle (Anglie/USA).

Národ i zahraničí kritizují našich dvanáct mimořádných hlášení z neděle. Právem! Byla to naprosto chybná akce. Snažili jsme se natahovat nadšení lidí jako na kladce. Národ nám nahlédl do zákulisí naší propagandy. To je vždy nanic. Postarám se, aby se to znovu neopakovalo.

Naše nová bojová píseň pro tažení na Východ se setkává se všeobecným kladným přijetím. Ve Španělsku pospíchají falangisté do kanceláří pro dobrovolníky. Italský sbor je se svolením vůdce nasazen v Rumunsku. Švédský ministr zahraničí nás veřejně obhajuje. V Norsku Terboven vytváří dobrovolnickou legii. Evropa je v pozdvižení.

Anglický a Americký tisk se zajíkají chabými ospravedlněními za spolupráci s Moskvou. Proces rozkladu u protistrany pokračuje.

Vůdce na mojí žádost vydává zákaz Ruských básníků a skladatelů. Prozatím bez výjimek. Stejně tak zamítá církevní časopis pro vojáky, který si naléhavě přeje OKW. Vojáci mají teď jinou práci než číst náboženské traktáty. Vysvětluji to Martinovi a dělám mu malou přednášku o bezmyšlenkovosti a nelogičnosti křesťanského učení, což ho hluboce zaujalo.

Otec a syn Haushoferovi jsou vypuzeni z veřejného života. Oba jsou bezpáteřní a mají na svědomí případ Hess. Rudolf Hess je ostatně zcela zapomenut doma i v zahraničí...

Martin mi dlouze referuje o celkové vojenské situaci na Východě. Lze z toho vyvozovat, jak velké bylo nebezpečí a před čím vůdce zachránil Evropu a především Říši. Vichy přerušuje svoje styky s Moskvou. To je dobře! Ale část francouzského tisku na neobsazeném území je velmi nestoudná...

Sověti teď denně vydávají dvě hlášení generálního štábu. Ta oplývají lží a neobsahují žádné vojenské informace, pouze bolševickou propagandu. To je i na Reuters hodně. Nikdo je neotiskuje. Zacházíme s nimi s pohrdáním. Nemají hodnotu ani papíru, na kterém jsou psána..."

2. července 1941

"Celkově se bojuje velmi tvrdě a úporně. O nějaké procházce nemůže být ani řeči. Rudá vláda zmobilizovala národ. K tomu se ještě přidává příslovečná tvrdošíjnost Rusů. Naši vojáci mají plné ruce práce. Přesto však doposud vše probíhá podle plánu. Situace není vážná, ale tvrdá a vyžaduje nasazení všech sil. Rusové ve svých zprávách triumfují. Poněkud příliš hlasitě a příliš brzy. Mohutně proti tomu v propagandě postupujeme. Londýn sovětům pomáhá smyšlenými zprávami o bitvách. Ale to už přece známe z tažení na Západ. Následovat bude tvrdý náraz na realitu.

V USA začínají být zase drzejší. Knox pronáší nestydatý projev s požadavkem na okamžitý vstup do války. Roosevelt na to chce zřejmě znovu zaměřit veřejnost. Pracujeme všemi prostředky, především s třemi tajnými vysílači do Ruska. Také naše dlouhovlnné vysílače jsou nyní silně v provozu. Pásma krátkých vln jsou celkově rušena. Náš tisk pracuje příkladně. Moskva se musí naší propagandě mohutně bránit. Bolševismus je zatlačen do defenzivy. Jeho propaganda je celkově zastaralá. Operuje jako dříve Karlem Liebknechtem... S tím se snadno vypořádáme..."

5. července 1941

"Naše letáky pro Rusy s výzvou ke kapitulaci jdou velmi na odbyt. Celé prapory s nimi přecházejí do zajetí. Moskva stanovila za jejich přechovávání trest smrti. Vůbec to vypadá, že se naší propagandy velmi bojí. Také jsme teď v mohutné ofenzívě. Naše tajné vysílače jsou příkladné ve lsti a rafinovanosti. Stalinovi není do smíchu. Velká část vnitřní ruské propagandy se musí zabývat obranou proti naší propagandě. Ta častokrát vychvalovaná a obávaná bolševická masová propaganda je pořád v defenzivě. Nyní prorážejí i naše vysílače. Ty oficiální kladou důraz na objektivitu, ty tajné tlačí na pilu. Je to báječná práce a velmi se podílí na vnitřní vyčerpanosti nepřítele.

Stalinův projev sklízí v Anglii a USA enormní obdiv. Důkaz, kam tenhle mizera patří. V USA se prohlubuje trhlina ve veřejném mínění. Flirtování s bolševismem dělá Rooseveltovi hodně nepřátel. Pronáší projev, který se sestává jen z otřepaných starých citátů. Z jeho hlasitě vytrubovaných čtyř svobod, za které chtěl zemřít, po konkubinátu s Moskvou nemůže být ani řeči. To mu omlátíme o hlavu. V Londýně předvádějí skutečný tanec mezi vejci, aby zdůvodnili své spojenectví s bolševismem....

Mimořádná hlášení z neděle jsou stále ještě posluchači silně kritizována. A já, který jsem byl vždycky proti příliš vtíravým metodám propagandy, jsem obětní beránek této kritiky. Ale můj hřbet je široký a už něco unese..

Drobné rozepře s vůdcem kvůli týdeníku. Vůdce si přeje rozšíření polemiky v textu. Já chci raději nechat hovořit snímky a v textu jen vysvětlit, čemu by divák jinak nerozuměl. Považuji to za účinnější, poněvadž si člověk tak méně všimne záměru tvůrců. Ale poslední týdeník se přesto vůdci velmi líbí.

Reader se zastává křesťanské knihy o Narviku a na rozdíl ode mě je silně pro. Je to pobožný admirál. Ale námořní válka se nevyhrává modlitbami, nýbrž ponorkami a torpédy. Ve sporné otázce rozhodne vůdce...

James Roosevelt podává po své cestě otci velmi pesimistický obraz o situaci v Anglii. Je to velká senzace. Momentálně je to s Anglií velmi špatné, i když její propagandističtí diletanti tak hlasitě troubí. Vydáváme oficiální prohlášení o britských válečných zločinech na německých námořnících během řeckého tažení a oznamujeme odpovídající důsledky. Počkáme, jak zareaguje Londýn...

Čankajškova vláda v Čungkingu s námi přerušuje styky. Čínou je nyní pro nás Nanking. Zemský povrch mění své kontury. Doba běsní. Kdy opět přijde klid?