Mně prostě vadí ty nekonečný záběry bez pointy. Z jeho filmů můžeš ušvihnout třetinu a nepoznáš to, protože ta metráž je prostě zbytečná.🤨 Strašně mě to ponouká mrsknout ovladač do televize.
Dunu jsem bohužel ani neviděla, protože se nám u toho motalo batole a na tenhle courák jsem neměla za čtvrt hodiny nervy. Zlatej Wes Anderson😩😅
Takze Stalker te nebavil jo? 🫣
Ten starej? Jojo, ten jo.
(Jo, Tarkovskyho Stalker) Hmmm, zajimavy, to je pro hodne lidi prazdny placani bez pointy. Ale me to bavilo, ponoril jsem se do ty atmosfery a na konci vynoril 🤷🏻.
Mě taky, i když si nepotrpím na scény úplně bez zvuku. Starej Solaris jsem absolutně nezvládla, do dvaceti minut jsem se poctivě bála a vypla to.😅 Ale Kanaďan se snaží dělat ty záběry velmi cool a prostě to nefunguje. Atmosféra je divně, jakože intenzivní a přitom strašně zdlouhavá. Nehledě na to, že ta hlavní lingvistka v Arrivalu má ufňukanou nekomunikativní tlamu na facku a armáda se chová fakt absurdně nelogicky. Prostě mě jeho práce sere kdykoliv ji potkám a navíc przní moje srdcovky.
Pomalý a velmi dobrý scifi drama bylo od čínské režisérky Phang, Advantageous. Nikdo na to se mnou nechce koukat, já si to extrémně užila. To stojí téměř na místě a je velmi těžký se solidním koncem.
To neznam, zkusim.
Kanadanova Duna je myslim vpoho. Blade Runner peknej audiovizualne ale "splachovaci". Arrival, meh, nevim dal :).
Nastesti nam kanadska vlada nepredepisuje koukat jenom na dila jednoho kanadana, takze at si kanadan tvori jak se mu zlibi.
Jojo. Není špatnej, ale mě prostě sere tím artsy fartsy nekonečným establishingem; je to jak čumět na plakáty a zbytek mi nestačí. Takové prvky očekávání, které střídají prvky zklamání.😀 Nikomu ho samozřejmě neberu, moje máti a bratr byli na Duně a prděli blahem koření a písek ještě měsíc.
Uh, táta mi dal číst Dunu někdy v osmi letech a přišlo mi to trochu brzy, už aby děcka vyrostla.
