🇨🇿 Až do 19. století se spalo jinak než nyní.

Sen byl rozdělen na dvě části. Lidé šli spát kolem 21:00, spali dvě nebo tři hodiny, pak vstali a šli si za svými věcmi. Po několika dalších hodinách si znovu lehli a druhý sen pokračoval

už do rána.

Tento styl spánku existoval i v dobách Homéra a Vergilia. Křesťané to tehdy využívali k nočním modlitbám.

Bohatší vrstvy si mohly dovolit nevstát z postele, ale strávit několik hodin rozhovory. V té době v některých zemích bylo považováno za normální spát ve stejné místnosti nebo dokonce ve stejné posteli s rodinnými příslušníky, hosty a dokonce i služebnictvem.

🇬🇧 Until the 19th century, people slept differently than now.

The dream was divided into two parts. People went to bed around 9:00 p.m., slept for two or three hours, then got up and went about their business. After a few more hours they lay down again and the second dream continued

until the morning.

This style of sleeping existed even in the times of Homer and Virgil. Christians then used it for night prayers.

The wealthier classes could afford not to get out of bed, but to spend several hours talking. At that time, in some countries it was considered normal to sleep in the same room or even in the same bed with family members, guests and even servants.