Právě jsem doposlouchal rozhovor Petra Lukáče s Janem Kolářem z RightClick o NFT.

https://podcasts.apple.com/cz/podcast/kryptospace/id1651669631?i=1000612426758

Popravdě pro mne první srozumitelně podaný pohled na NFTs a jejich využití pro digitální umělce a umění. Ne všechna NFTs reprezentují digitální umění, dle Jana Koláře je to spíše menšina z nich, ale pochopil jsem, že v této menšině jsou pro digitální umělce užitečným nástrojem.

Pokud souhlasíte, že digitální umění existuje a nejsou to jen předražené jépegy, pak doporučuji poslech. Dopřejte si vedle @kicom i alternativní pohled 😉

PS: Ne, nejdu si teď koupit své první NFT (nejsou to vinyly 😉), ale je dobré vědět…

Reply to this note

Please Login to reply.

Discussion

Poslechl jsem. Na můj vkus se celém podcastu až příliš často dokola opakuje, kdo jak má nastavenou prodejní strategii, za kolik co prodal a jak tedy je nebo není úspěšný (=jaký má obrat). Skoro jako podpis obchodní strategie, finančního plánu. Petr Lukáč pak za mě trefil hřebíček na hlavičku, když poznamenal, že toto umění je možná až příliš financializované. Pro mě byla zajímavá především informace, že v oblasti NFT jsou rozhodně úspěšnější ti umělci, kteří v oboru digitálního umění začali a je to pro ně přirozené prostředí než umělci, kteří jsou úspěšní mimo digitální umění. Pro ty je prý mnohem složitější naskočit na NFT a prodávat je. protože to umění je odlišné a oni musí být především dobří na twitteru. Doslova zaznělo, že pokud digitální umělec nemá twitter, znamená to, že tomu prostředí nerozumí. To, že umělec vytvoří dílo, je jen jeden z aspektů toho, proč si sběratelé jeho dílo cení. Ale oni chtějí být i dále v kontaktu s tím umělcem, mají tam finanční pozici, takže chtějí jeho věci retweetovat apod.. A pokud tohle umělec nedělá, tak v zásadě využívá digitální formát jenom proto, aby to dílo digitalizoval (=nedostatečně), zatímco požadavky sběratelů jsou mnohem širší než jenom vymintování nějakého vizuálního díla jako NFT. Trochu mi to připomíná Onlyfans, asi jsem holt stále ten rightclicker, jak jsem se nově dozvěděl.

Jasně, je v tom veliký hype a převažující pohled na NFT je jako na finanční spekulaci. Ostatně také zaznělo, že je to jako s cryptem. I v něm, tedy v některých z projektů (a také jich je menšina) může být zajímavá, inovujíci a do budoucna použitelná myšlenka, ale vše je přefinancováno a zatíženo ohromnou spekulační bublinou, která postupně splaskne a poznamená výsledný dojem.

Ale. Pokud jsem umělec, který produkuje umělecká dila na digitálních nosičích (digitální umění) a chci je zpeněžit (musím se něčím živit), tak na rozdil od malířů nebo sochařů musím řešit problém, jak prodat něco, co lze celkem jednoduše zkopírovat. A na druhou stranu, jsem-li sběratel umění, chci-li vybraného umělce podpořit koupí jeho díla a věřím-li v růst jeho hodnoty v čase, požaduji získat nějaký nezpochybnitelný důkaz o nákupu a vlastnictví. Historicky se to dá řešit smlouvou, zápis do blockchainu přinesl zrychlení a zefektivnění celého procesu.

Neni to řešení ideální, problematické je spojení s blockchainy a dopad na ně, ale hlavně zmíněná jednoduchost realizace a crypto odér přitáhly velké množství spekulantů jak na stranu nabídky, tak poptalvky, kteří nejsou ani umělci, ani umění milovní mecenáši. To vše bude muset vyřešit čas, jak odstraněním technických nedostatků, tak asi i potlačením spekulace a návrat cen k respektu value4value principů. Uvidíme. Já jsem si z toho rozhovoru odnesl, že jsou lidé, kteří si to uvědomují.

S tím se nedá než souhlasit. Uvidíme, co použitelného zůstane z dnešních principů digitální distribuce dematerializovaného umění po nějakém čase, až sedne prach.

Ano, mluvil o tom celkem pochopitelně. Pokud je cílem, že neznámý umělec prodá svoje digitální dílo jako NFT, které by jinak možná ani neprodal, a pak ještě participuje na případných předprodejích, tak OK. Ale co z toho má kupující, pokud pominu spekulaci na růst ceny a šestiúhelník na Twitteru? Kromě dobrého pocitu, že má jako originál, se tím dílem může kochat úplně stejně jako rightclickař. U hmotných věci jako např. Mona Lisa také chci originál a ne kopii, i když bude sebedokonalejší. U digitálního umění je mi originalita úplně fuk.

Myslím, že skutečný umělecký mecenáš, nikoliv spekulant, má dobrý pocit, že podpořil oblíbeného umělce a často se s tím ani moc chlubit nepotřebuje. Ale i umělecký mecenáš, pokud věří hodnotě, za kterou dílo koupil, chce mít možnost dílo v budoucnu věrohodně prodat. Když ne pro sebe, tak třeba pro své dědice. Pro mne nyní těžko říci, jestli mu to stávající podoba NFTs umožní, sle vnímám to jako krok směrem k budoucímu lepšímu řešení.

Me se principielne certifikaty (cehokoli) ulozeny do blockchainu libej. Vcetne programovatelnosti. Nejsem si jistej, jestli jejich soucasny vyuziti je uzitecny, ale casem bych si tipnul, ze se dobry vyuziti najde.

Ano, chce to čas, aby opadly spekulace.