Zajímavosti z Goebbelsových deníků.
7. Západní mírové hlasy na podzim 1939.
Kontext. Před létem 1939 byla Německá pozice hodnocena jak na Západě tak v samotném Německém vedení jako strategicky neudržitelná při dlouhodobé válce. Německo je a bylo zemí, která nemá na svém území dostatek vlastních základních surovin. Suroviny získává tím, že vyváží svoji průmyslovou produkci a je tak závislé na zahraničním obchodě.
To odpovídalo i válečné zkušenosti z První světové války. Drtivá námořní převaha Dohodových mocností znamenala, že Německo bylo možné blokádou zcela odříznout od zahraničního obchodu a Německo v První světové válce postupně sláblo a hladovělo. (Dnes se to studuje například na záznamech průměrné výšky a váhy žáků ve školních třídách, protože v Německu se žáci každý rok povinně měřili a vážili).
Podobně se kalkulovalo před Druhou světovou válkou. Německo sice má náskok ve zbrojení na zemi a ve vzduchu, protože zemi převedlo na válečné hospodářství prakticky už v roce 1936. Ale Anglie s Francií mají drtivou převahu na moři. Takže když vypukne válka, zavedou zase námořní blokádu, schovají se za Maginotovu linii a budou zbrojit, dokud nebudou mít nad Německem převahu. Suroviny na zbrojení si budou v pohodě dovážet z USA a svých kolonií - takže z celého světa. Německo nebude mezi tím moct získávát suroviny od nikud - na Západě tomu bude bránit blokáda a na Východě to, že nacismus a komunismus jsou přece nesmiřitelní nepřátelé. Stalin nemusí třeba chtít s Hitlerem přímo válčit, dokud je tento na vrcholu svých sil, ale nebude mu přeci pomáhat tím, že by mu posílal suroviny, že? Takže strategická pozice Německa je odsouzena k tomu dlouhodobě degradovat, kdežto Francie s Anglií budou sílit. A vítězství Západu je tak dlouhodobě nevyhnutelné.
Tento strategický kalkul dostal velkou ránu paktem Stalina s Hitlerem. Anglie s Francií daly Polsku garance a vyhlásily Německu válku 3. září 1939. Ale vojensky nebyly schopny pro Polsko cokoliv udělat kromě vyhlášení námořní blokády. A najednou, když tu stálo Německo, které mělo v zádech surovinovou základnu Sovětského svazu, nebylo vůbec jasné, že platí ta původní kalkulace - tedy že bude Německo nevyhnutelně postupně slábnout. Samozřejmě se vůbec nevědělo, kolik surovin Stalin skutečně Hitlerovi dodává, ale dalo se předpokládat, že může dodávat dost, aby Hitler válčil se Západem neomezenou dobu. A jaká je pak teorie vítězství Spojenců v téhle situaci?
6. 10. předložil Hitler v Říšském sněmu ve svém proslovu návrh, že když mu Západ uzná jeho zábor poloviny Polska, tak by byl ochoten uzavřít mír. A na Západě se ozvaly hlasy, že by přijmout tenhle návrh bylo velmi rozumné. Mír s Hitlerem.
---
9. října 1939
"Lloyd George píše pro Hearst článek, ve kterém doporučuje přijetí Hitlerových návrhů. Takový článek by nemohl vyjít, kdyby v Anglii nebyla odpovídající atmosféra. Štvaní proti nám se tlumí především u neutrálů. Tady budeme vyzvídat..."
10. října 1939
"Článek od Lloyda George vzbuzuje velkou pozornost... Velmi pozitivní je protidohodový článek v Izvestijích, který vyhovuje našemu stanovisku. Lze se domnívat, že ho zformuloval samotný Stalin. Přichází nám momentálně velmi vhod a jsme za něj vděční. Rusové dosud všechny svoje sliby dodrželi. V Paříži je patrné uvolnění. Už nejsou tak nekompromisní. Tisk sice ještě dělá rámus, ale politické kruhy jsou zdrženlivější. V Londýně je tón ostřejší, ale těm se řeční lépe, když by nemuseli přinášet tolik krvavých obětí. Tlak národů na jejich vlády na uzavření míru se zdá být velmi silný. V USA se stále více hovoří o Rooseveltově mírové misi....
U vůdce: Velmi vítá článek Lloyda George. Napsaný je nepochybně moudře. Lloyd George strmě ční nad současnými britskými politiky. Předvídá těžkou krizi impéria. Odtud jeho otevřená řeč. I vůdce si myslí, že článek v Izvestijích napsal Stalin osobně. Stalin je starý a zkušený revolucionář a jeho dialektika se ukázala vynikající i během rozhovorů. Vůdcovo hodnocení Polska je zničující. Jsou to víc zvířata než lidé. Absolutně tupé, amorfní stádo. Kromě šlechtické vrstvy, která je produktem mísení nižších tříd s Árijskou aristokracií. Špína Polska je nepředstavitelná a jejich schopnost úsudku se rovná nule..."
11. října 1939
"Bernard Shaw zveřejňuje velmi kousavý článek proti anglické vládě a navrhuje v něm odstranit místo hitlerismu churchillismus. A přináší všelijaké další vtípky. Vzbuzuje velkou pozornost, snad proto, že vyjadřuje mínění části britské veřejnosti....
V poledne u vůdce. Článek Shawa se mu velmi líbí. Shaw je jedním z nejnápaditějších posměváčků světa. Co chce Anglie udělat, o tom nemá vůdce představu. Prozatím počkáme a necháme věci uzrát. ... Vše závisí na Londýnu, zda bude válka pokračovat dál."
13. října 1939
"U vůdce: ... Ještě jednou vysvětluje naši vojenskou pozici. Stojíme zde a naši protivníci se sotva odváží nás napadnout. Co si myslí Chamberlain s Daladierem? Pravděpodobně velmi málo, jako Brunnig a Schleicher, než jsme je svrhli. Když s námi nic neudělali dosud, tak co udělají v budoucnosti? Jejich směšné dělostřelecké souboje na Západě nehrají vůbec žádnou roli. Jejich zbrojní arzenál je zastaralý a vybudování nového bude vyžadovat dlouhou dobu. Naše šance jsou tedy pomyslně dobré. Jestli si to sami nespackáme, tak zvítězíme. A my zvítězíme. Ukořistěné polské zbraně nám přišly velmi vhod...
Hovořil Chamberlain. Staré fráze s nádechem ústupnosti. Ta je ale stále téměř nepostřehnutelná. Tenhle starý žvanil toho hodně namluví. Parlamentní strašpytel! Jakou my máme převahu. Ale jednou proti tomu zakročíme..."
14. října 1939
"Chamberlainův projev je velkým tématem. Naše strohé odmítnutí je v celém světě bráno velmi vážně. Mírotvorci se dávají do díla. Neutrálové jsou opět čilí. Dostáváme se do lepší pozice tím, že teď se o mír musí pokoušet ostatní...."
17. října 1939
"Shaw vypustil opět několik bonmotů proti Chamberlainovi. To vůdce velmi pobavilo..."
---
Lloyd George byl ministerským předsedou v letech 1916-1922. Tedy vedl Británii za První světové války a potom se významně podílel na následných mírových jednáních ve Versailles. V seriálu České století je zobrazen (Donutilem) jako protihráč Masaryka a skeptik co se týče plánů rozložit Rakousko-Uherskou a Osmanskou říši tím, že se všem národům v nich dá právo na sebeurčení. Což asi odpovídá skutečnosti, jen nevím, jestli s Masarykem vedl přesně ty hovory, co jsou v tom seriálu (Donutil z něj dělá takovýho nerudnýho chlapa a dost příkrého a diplomaticky nezdvořilého).
Když Lloyd George odešel z aktivní politiky, stále zůstal veřejným komentátorem dění a stále víc ho trápil pocit viny za to, že se ve Versailles zacházelo s Německem moc tvrdě. (Což byl velmi běžný názor v kruzích, ve kterých se pohyboval.) Navíc vývoj ve třicátých letech bral jako potvrzení své skepse k tomu, že na místě dřívějších říší vzniklo tolik malých státečků. V roce 1936 navštívil Hitlera, který se mu vlichocoval a nazýval ho "skutečným vítězem První světové války." Hitler si ho tímhle získal a Lloyd George se stal téměř bezvýhradným podporovatelem jeho politiky. Což je vidět i z výše zmíněného článku.
Od toho, že v Anglii mají Lloyda George, si nacistické vedení skutečně hodně slibovalo a notoricky přeceňovalo jeho skutečný význam. Občas si dělají takové ty naděje - že se Lloyd George do politiky vrátí a sesadí Churchilla.